Dětem je jedno, zda mají dvě matky, dva otce nebo jednu matku a jednoho otce. Chtějí lásku, je jim jedno, jestli je to „tradiční“ rodina, jak říkají politici. Je však výchova dětí v homosexuálním páru těžší? Vyzpovídala jsem maminky Káťu a Maru, které na svém instagramovém profilu sdílejí své dny a dělí se s diváky o to, jaké to pro ně je. Pokud by se někdo chtěl dozvědět více o tom, jak žije rodina se dvěma matkami a dvojčaty, určitě se podívejte na jejich instagram @dvojmamy
Poď na Dúhy!
Zaregistruj sa na najväčšiu LGBT+ sociálnu sieť na Slovensku!
Viac informácií →
Nejdříve se tedy zeptám na zcela základní otázku. V jakém věku jste si uvědomili, že jste jiné orientace, kdy a jak jste si to přiznali?
Maru: „Já jsem si to uvědomila asi tak v pětadvaceti s tím, že jsem poznala svoji přítelkyni. Kdybych ji poznala dřív, tak bych si to možná uvědomila dřív. Svoji orientaci jsem jinak asi rok tajila.“
Káťa: „Já jsem si to uvědomila v 17 letech s tím, že jsem to v 17 měla strašnou potřebu říct okolí, ale do nějaké první ťafky, kdy jsem to začala znova tajit. Řekla bych, že jsem to tajila dost dlouho. Možná tak před třemi lety jsem se otevřela úplně, takže mi to trvalo asi 7 let, než jsem se úplně otevřela, a řekla jsem to úplně všem . I v obci, v práci…“
Nyní k vašemu vztahu. Jak jste se poznali a kdy jste si začali uvědomovat své city k tomu druhému?
,,My jsme se seznámili v létě 2017. Chvíli předtím jsem si psali, asi tak týden no (smích). Ale ne. Psali jsem si tak okolo těch dvou týdnů a už během toho psaní jsme si uvědomovali že to bude dobrý mezi námi. Byly tam sympatie. No byla to proste láska na první pohled.“
Jak jste přišli k dětem?
,,Inseminace.“
Je podle vás obtížnější mít dítě v České republice, pokud jste stejného pohlaví? Nebojíte se, že vaše děti budou šikanovány a podobně?
,,Mít dítě se stejným pohlavím je v České republice určitě těžší a bylo by mnohem jednodušší, kdybychom měli manželství pro všechny a určitě dostupné kliniky a ne jenom pro homosexuály, ale i pro například single ženský.
Šikany se samozřejmě bojíme jako každí rodiče, protože děti jsou zlé, co si budem povídat. Když chtějí šikanovat, tak si vždycky něco najdou, takže určitě to není jenom kvůli naší orientaci, ale šikanovat by je mohly kdyby byly zrzavé, měly brýle, kdyby byly hubené , tlusté… Vždy by se něco našlo, takže šikany se bojíme všeobecně.
Důležitý je dětem už od dětství vysvětlovat, že je důležitá tolerance. Lidi by měli vysvětlovat svým dětem, že jsou různý odlišnosti, ať už je to ve vzhledu, orientaci, barvě kůže … Je to jedno v čem, je důležitý vysvětlovat odlišnosti všeobecně.“
Jak často se setkáváte s kritikou a co byste doporučili mladým lidem, aby ji tolik neřešili a byli sami sebou?
,,My osobně se s kritikou moc nesetkáváme. Možná je to tím, že si jí snažíme nevšímat, ale vnímáme ji spíš u druhých lidí.
Mladým lidem bychom doporučily, aby si toho tolik nevšímali, a byli sami sebou.
Já vím, že to není úplně jednoduchý, zvláště u vás na Slovensku, ale ten první krok je se smířit sám se sebou, a pak vás i druzí budou líp přijímat. Nelžete sobě ani druhým, to je základ. Být otevřený a stát si za tím, že jste rovnocennej člověk, že nikomu neubližujete, a bojovat za to, aby vás tak vnímalo okolí a to i stát. Musíme si být jisti svými právy. To, že jsme lesby, neznamená, že jsme ztratily právo být třeba matkami. Když to budeme my vnímat, že je to normální, začnou to tak vnímat i druzí.“
Je ještě něco, co byste chtěl lidem na závěr říct?
,,Je to váš život a máte ho jen ve svých rukách, tak buďte šťastní. Nežijte podle představ druhých.Mějte se rádi, užívejte si života a nebojte se být sami sebou. Láska je jen jedna a je pro všechny stejná.“
Pridaj sa do nášho tímu!
Baví ťa písať? Chceš mať svoj článok u nás na magazíne? Ozvi sa nám!
Napiš na magazin@duhy.sk →
